ONLINEDATA.CZ - databáze zákonů a vyhlášek

78/1991 Sb.
Výnos
federálního ministerstva financí, ministerstva financí České
republiky, ministerstva financí Slovenské republiky a Státní banky československé

č.j.V/3-4307/1991
č.j. 122/6940/1991
č.j. 7/637/1991
č.j. 166/11/1991
o podmínkách poskytování finanční pomoci na družstevní bytovou výstavbu

Změny:

vyhláškou 85/1997 Sb. s účinností od 1. října 1997

Aktualizované znění k 1.1.2006

Federální ministerstvo financí podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, a § 35 odst. 3 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989 Sb., ministerstvo financí České republiky podle § 35 zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky ), a § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ministerstvo financí Slovenské republiky podle § 31 odst. 1 zákona Slovenské národní rady č. 592/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech Slovenské republiky, a § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, a Státní banka československá podle § 391 odst. 4 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví:

§ 1
Úvodní ustanovení
Finanční, úvěrová a jiná pomoc na družstevní bytovou výstavbu¹⁾ podle zvláštních předpisů²⁾ se poskytuje za předpokladu, že stavební bytové družstvo (dále jen "družstvo") dodrží podmínky stanovené v tomto výnose.

§ 2
Zdroje a podmínky financování družstevní bytové výstavby
(1) K financování družstevní bytové výstavby družstvo vytváří účelově vázané prostředky, jejichž zdrojem jsou zejména

a): státní příspěvky (základní příspěvky a zvláštní příspěvky) poskytované podle zvláštních předpisů²⁾,
b): příspěvky jiných subjektů,
c): ostatní zdroje družstva, zejména ke krytí nákladů dodatečných investic družstevní bytové výstavby (odstavec 5),
d): členské podíly (v peněžním, popřípadě osobním nebo věcném plnění).

     (2) Prostředky členských podílů se před převodem na investiční účet stavby vedou na zvláštním účtě u příslušné pobočky Investiční banky (dále jen "banka").

     (3) Účelově vázané prostředky podle odstavce 1 lze použít k financování nákladů, které souvisí s pořízením stavby³⁾ družstevní bytové výstavby; prostředky členských podílů lze dále použít k vrácení členských podílů při ukončení členství, popřípadě zániku práva osobního užívání družstevního bytu.

     (4) Náklady související s pořízením stavby³⁾ družstevní bytové výstavby uvedené v projektu financují družstva z prostředků soustředěných na investičním účtu příslušné stavby (objektu), zdrojově krytých účelově vázanými prostředky (odstavec 1) a z úvěrů na družstevní bytovou výstavbu⁴⁾ (dále jen "účelový investiční úvěr").

     (5) Náklady družstevní bytové výstavby neuvedené v projektu, náklady přesahující věcný rozsah rozpočtových nákladů bytového domu,⁵⁾ popřípadě standard vybavení bytového domu⁶⁾ (pračky, mandl apod.), popřípadě bytu⁶⁾ (tzv. dodatečné investice), s výjimkou nákladů spojených s vybudováním zejména základního technického vybavení nezahrnovaného do rozpočtových nákladů bytového domu, krytých zvláštním státním příspěvkem⁷⁾ lze financovat pouze z členských podílů a ostatních zdrojů družstva (odstavec 1). Nebytové zařízení vestavěné do bytového domu⁸⁾ dále jen ("vestavěné nebytové zařízení ") lze dále financovat i z prostředků jiných subjektů, zejména budoucích provozovatelů nebytového zařízení.⁹⁾

Rozdělení pořizovacích nákladů bytového domu a zdrojů financování
§ 3
Stanovení rozdělovaného nákladu na bytový dům
     (1) Pořizovací náklad na bytový dům, popřípadě na stavební objekt družstevní bytové výstavby (dále jen "bytový dům"), který se rozděluje na jednotlivé byty (dále jen "rozdělovaný náklad"), tvoří celkové náklady vynaložené na výstavbu bytového domu,³⁾ snížené o případné náklady hrazené zvláštními státními příspěvky¹⁰⁾ a o náklady na vestavěné nebytové zařízení.

     (2) Pořizovací náklad na vestavěné nebytové zařízení se stanoví samostatně v projektu a v dokumentaci skutečného provedení stavby a tvoří jej náklady, o které náklad bytového domu s vestavěným nebytovým zařízením převyšuje náklad srovnatelného bytového domu bez vestavěného nebytového zařízení.

     (3) Ustanovení o rozdělení pořizovacích nákladů bytového domu se přiměřeně používá i pro rozdělení pořizovacích nákladů vestavěného nebytového zařízení, zejména ateliérů, garáží, popřípadě jiných místností nesloužících k bydlení.

§ 4
Rozdělovaný náklad na jednotlivý byt při rozpočtování položkovým rozpočtem

     (1) Rozdělovaný náklad na jednotlivý byt se stanoví tak, že z rozdělovaného nákladu na bytový dům (§ 3 odst. 1) sníženého o

a): součet hodnot základního zařízení všech bytů (zařízení, jehož rozsah a náklady s jeho pořízením spojené nejsou přímo závislé na velikosti užitkové plochy bytu),¹¹⁾
b): náklady spojené s vybavením bytu, které převyšuje standard vnitřního vybavení a zařízení bytů v bytových domech stanovený technicko-hospodářskými ukazateli bytové výstavby,⁶⁾
c): náklad na společnou televizní anténu a státní telefon,
d): náklady na architektonické doplňky (lodžie, balkón) a terasy v domě,

se vypočte na 1 m² užitkové plochy,¹²⁾ popřípadě užitkové plochy upravené podle odstavce 2, který se vynásobí počtem m² užitkové plochy příslušného bytu. Rozdělovaný náklad na jednotlivý byt tvoří takto vypočtený stavební náklad zvýšený o hodnotu základního zařízení příslušného bytu (s přirážkami montáží) podle rozsahu a vybavení bytu, o náklady spojené s vybavením bytu, které převyšují standard vnitřního vybavení a zařízení bytů v bytových domech stanovený technicko-hospodářskými ukazateli bytové výstavby, o podíl nákladů na společnou televizní anténu a státní telefon připadající na byt, případně o náklad na architektonický doplněk či terasu.

(2) V případě, že se některé místnosti liší svou výškou od ostatních (popřípadě mají zkosené stropy), upraví se jejich užitková plocha tak, že se v domě zjistí objem všech místností (bez místnosti lišících se výškou) a dělí se celkovou užitkovou plochou (bez místnosti lišících se výškou) a objem všech místností lišících se výškou a dělí se celkovou užitkovou plochou místností lišících se výškou. Upravená užitková plocha místností lišících se výškou se získá vynásobením jejich skutečné plochy poměrem mezi podílem objemu a rozlohy těchto místností a podílem objemu a rozlohy ostatních místností v domě.

(3) Náklad na architektonický doplněk představuje rozdíl mezi nákladem na stěnu s architektonickým doplňkem a nákladem na stěnu bez architektonického doplňku pouze s oknem, zjištěný podrobnou kalkulací jednotlivých položek rozpočtu. Nelze-li náklad na architektonický doplněk určit tímto způsobem, zvýší se rozdělovaný náklad na jednotlivý byt s architektonickým doplňkem proti stejnému bytu bez tohoto doplňku tak, že se u bytu s architektonickým doplňkem zvětší užitková plocha

a): u bytových domů na území České republiky
1. o 60 % plochy lodžie zčásti zapuštěné,
2. o 55 % plochy lodžie zcela předsunuté,
3. o 50 % plochy lodžie zcela zapuštěné,
4. o 30 % plochy balkónu;
b): u bytových domů na území Slovenské republiky
1. o 70 % plochy lodžie předsunuté,
2. o 60 % plochy balkónu,
3. o 55 % plochy lodžie zčásti zapuštěné,
4. o 50 % plochy lodžie zcela zapuštěné.

     (4) K architektonickému doplňku o užitkové hloubce menší než 40 cm se pro účel zvýšení rozdělovaného nákladu na jednotlivý byt nepřihlíží.

     (5) Rozdělovaný náklad na jednotlivý byt se zvýší o náklad na terasu přístupnou jen z tohoto bytu užívanou pouze uživatelem tohoto bytu. Nelze-li náklad na terasu stanovit podrobnou kalkulací jednotlivých položek rozpočtu, zvýší se rozdělovaný náklad na jednotlivý byt s terasou (oproti stejnému bytu bez terasy) tak, že 15 % plochy terasy se připočte k užitkové ploše příslušného bytu.

§ 5
Rozdělovaný náklad na jednotlivý byt a garáž při rozpočtování souhrnnou cenou

     (1) Základní část nákladů na jednotlivý byt se vypočte jako násobek ceny za 1 m² užitkové plochy bytu příslušné velikostní kategorie podle výměru o stanovení cen za 1 m² užitkové plochy bytů použité stavební soustavy (tzv. souhrnné ceny) a skutečné užitkové plochy bytu, s připočtením nákladů vnitřního vybavení a zařízení bytu nekrytých cenou za 1 m² užitkové plochy připadající na byt, vyjádřených zejména v dopočtových položkách souhrnné ceny (např. záměna dvouvařiče elektrickým sporákem, záměna plynového sporáku elektrickým, záměna kuchyňských linek jinými, záměna bytových jader, instalace bezpečnostních zámků apod.).

     (2) Náklad na architektonický doplněk se propočte vynásobením plochy architektonického doplňku a nákladu na 1 m²architektonického doplňku stanoveného v dopočtové položce k souhrnné ceně. Není-li architektonický doplněk součástí bytu, ačkoliv je náklad na něj započten v ceně za 1 m² užitkové plochy bytu, provede se odpočet ve výši stanovené v dopočtové položce příslušného výměru souhrnné ceny pro rozsah 0,05 m² na 1 m²užitkové plochy bytu.

     (3) Ostatní náklady nezahrnuté do ceny za 1 m² užitkové plochy velikostních kategorií bytů¹³⁾ se vypočtou jako rozdíl rozdělovaného nákladu bytového domu a základní části nákladů na všechny byty a jejich architektonické doplňky. Rozvržení ostatních nákladů připadajících na jednotlivé byty se provede v poměru užitkových ploch jednotlivých bytů.

     (4) O částku skutečného pořizovacího nákladu na všechny garáže popřípadě jiné vestavěné nebytové zařízení se sníží rozdělovaný náklad jednotlivých bytů v tomto domě, a to v poměru jejich užitkových ploch.

     (5) Rozdělovaný náklad na jednotlivý byt představuje součet výsledků podle odstavců 1, 2 a 3, snížený popřípadě ve smyslu odstavce 4.

§ 6
Rozdělovaný náklad na jednotlivý byt v ostatních případech
     Jsou-li náklady související s pořízením bytového domu stanoveny jiným způsobem než uvádí § 4 a 5, zejména sjednanou cenou¹⁴⁾, postupuje se při stanovení rozdělovaného nákladu na jednotlivý byt přiměřeně podle § 4 a 5.

§ 7
Státní příspěvek na jednotlivý byt
     Státní příspěvek na jednotlivý byt se stanoví jakou součet pevné částky základního státního příspěvku poskytovaného na každý byt a pohyblivé částky základního i zvláštního státního příspěvku poskytovaného na 1 m² užitkové plochy bytu (bez plochy architektonického doplňku či terasy a užitkové plochy bytu nad 94 m²).¹⁵⁾ Zvláštní státní příspěvky poskytnuté na úhradu nákladů výstavby bytového domu podle zvláštních předpisů¹⁰⁾ (§ 3 odst. 1) se na jednotlivé byty nerozdělují.

§ 8
Účelový investiční úvěr na jednotlivý byt
     Účelový investiční úvěr na jednotlivý byt se stanoví jako součet pevné částky úvěru poskytované na každý byt a pohyblivé částky úvěru poskytovaného na 1 m²) užitkové plochy bytu (bez užitkové plochy bytu nad 94 m²).⁴⁾ Jestliže nebyla čerpána maximální částka úvěru, vychází se ze skutečného čerpaného úvěru.

§ 9
Členský podíl na jednotlivý byt
     (1) Minimální členský podíl na jednotlivý byt se stanoví jako procentní část ze základního státního příspěvku poskytnutého na tento byt podle zvláštního předpisu.¹⁶⁾

     (2) Konečná výše členského podílu se stanoví jako rozdíl mezi rozdělovaným nákladem na jednotlivý byt a součtem státního příspěvku stanoveného podle § 7 a účelového investičního úvěru stanoveného podle § 8 na tento byt.

§ 10
Finanční vypořádání a rozhodnutí o členském podílu
     (1) Do šesti měsíců od vydání kolaudačního rozhodnutí požádá družstvo banku o finanční vypořádání. Po projednání s bankou je možno šestiměsíční lhůtu prodloužit. Stanovení rozdělovaného nákladu bytového domu a jeho rozvržení na jednotlivé byty a stanovení zdrojů financování výstavby bytů provede družstvo do tří měsíců po finančním vypořádání s bankou.

     (2) Stanovení rozdělovaného nákladu bytového domu na jednotlivé byty a rozdělení zdrojů financování výstavby na jednotlivé byty schvaluje orgán družstva.

§ 11 až 13
zrušeny

§ 14
Přechodná, společná a závěrečná ustanovení
     Pro byty, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle dosavadních, popřípadě dříve platných předpisů, u nichž není stanovena úhrada za užívání bytu tak, aby zabezpečovala krytí výdajů uvedených v § 11 odst. 2 tohoto výnosu, se vypočte úhrada za užívání bytu podle tohoto výnosu nejpozději za měsíc březen 1991. Pro stanovení nájemného z vestavěných nebytových prostor ve smyslu § 11 odst. 4 platí ustanovení předchozí věty obdobně.

§ 15
     Zdroje na družstevní bytovou výstavbu a výdaje spojené s družstevní bytovou výstavbou, výnosy bytového hospodářství a jejich použití se účtují odděleně od ostatní činnosti družstva.²²⁾ Ustanovení předchozí věty platí i pro byty, na které byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle dosavadních, popřípadě dříve platných předpisů.²³⁾

§ 16
     Výjimky z ustanovení § 3 až § 6 povoluje pro bytové domy na území České republiky ministerstvo financí České republiky a pro bytové domy na území Slovenské republiky ministerstvo financí Slovenské republiky, po projednání s příslušnou zájmovou organizací.

§ 17
     Tento výnos nabývá účinnosti dnem 1. března 1991.

1): § 2 odst. 1 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 74/1989 Sb. a vyhlášky č. 73/1991 Sb.
2): § 3 násl. vyhlášky č. 136/1985 Sb.
3): § 8 vyhlášky Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb
4): § 7 a násl. vyhlášky č. 136/1985 Sb.
5): Pokyny ministerstva výstavby a techniky České socialistické republiky ze dne 21. dubna 1969 a pokyny ministerstva výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky ze dne 15. června 1970 o vymezení věcného rozsahu rozpočtových nákladů bytového domu (Zpravodaj FVTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 1-2/1969 a částka 6/1970).
6): Technické podklady pro přípravu staveb komplexní bytové výstavby v ČSR na léta 1983 - 1985, vydané ministerstvem výstavby a techniky pod č.j. 15599/OKBV/1329/82 ze dne 30. 9. 1982.
7): § 5 odst. 7 a § 9 vyhlášky č. 136/1985 Sb.
8): Zařízení vestavěné do bytového domu, které je financováno z jiných zdrojů než vlastní družstevní bytová výstavba (např. vestavěné garáže, sklady družstva, prodejny jiných organizací apod.).
9): Např. § 3 odst. 3 Výnosu o financování komunální bytové výstavby a výstavby technického a občanského vybavení, uveřejněného pod č. 38 ve Finančním zpravodaji č. 6-7/1987, reg. v částce 26/1987 Sb.
10): Příspěvky poskytované podle § 5 odst. 2, 6, 7 a 8 § 9 vyhlášky č. 136/1985 Sb. na úhradu nákladů vyvolaných ztíženými zakládacími podmínkami, výstavbou zvlášť upravených bytů, územními vlivy apod.
11): Zejména bytové jádro jako kompletní dodávka nebo zařízení koupelny a WC budované tradiční technologií, zařízení kuchyně (tj. kuchyňská linka, odsávací zařízení, sporák apod.), vestavěné nebo zabudované skříně (šatní, spižní, úklidové) atd.
12): Užitkovou plochou se rozumí plocha ve smyslu ČSN 73 4301, bez plochy lodžií a balkónů.
13): Náklady na štíty, dilatace, vnitřní nosné stěny, odskoky horizontální, vertikální, vybavení prádelen a žehlíren, společnou televizní anténu, venkovní vybavení bytového domu, vedlejší rozpočtové náklady, náklady na projektové a průzkumné práce, provozní náklady na přípravu a zabezpečení výstavby apod.
14): § 2 a § 19 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
15): § 4 a § 5 odst. 1, 4 a 5 vyhlášky č. 136/1985 Sb.
16): § 4 a § 7 odst. 1 vyhlášky č. 136/1985 Sb.
22): Předpisy federálního ministerstva financí vydané podle § 35 odst. 3 k provedení § 2 písm. a) a § 14 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989 Sb.
23): Zejména
Vyhláška ministra financí č. 94/1959 Ú.l., o financování, úvěrování a kontrole družstevní a podnikové bytové výstavby.
Vyhláška Státní plánovací komise a ministerstva financí č. 191/1964 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě a výstavbě rodinných domků.
Předpisy ministerstev zemědělství a výživy a lesního a vodního hospodářství, vydané na základě § 18 a 19 vyhlášky č. 191/1964 Sb.
Vyhláška ministerstva financí č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, ve znění vyhlášky č. 14/1969 Sb., a vyhlášky č. 26/1969 Sb.
Předpisy ministerstev zemědělství a výživy a lesního a vodního hospodářství, vydané na základě § 17 vyhlášky č. 137/1968 Sb.
Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 99/19700 Sb., o finanční pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v pohraničí.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 160/1976 Sb., o finanční a úvěrové pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, ve znění vyhlášky č. 172/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 1/1982 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, ve znění vyhlášky č. 159/1983 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 74/1989 Sb.